- Před ježděním i po práci vyškrábeme kopyta kopytním háčkem.
- Přitom kontrolujeme, zdali v kopytech neuvízl kámen nebo jiný ostrý předmět.
- Pravidelnou kontrolou předcházíme nepříjemné tvorbě zánětů kopytní škáry.
- Zhruba jednou týdně věnujeme kopytům zvláštní péči tím že je hrubým kartáčem a vodou řádně umyjeme a poté namažeme mazaním na kopyta, čímž zabráníme před vysycháním kopyt.
Kopyto
U kopyt rozlišujeme následující části:
U kopyt rozlišujeme následující části:
- Z pohledu ze strany : korunkový okraj (což je horní část kopyta ihned pod osrstěnou částí končetiny), kopytní stěnu (která je přímo pod korunkovým okrajem) a nosný okraj (který je v kontaktu se zemí).
- Z pohledu ze spodu: kopytní patky, dále střední a vnější kopytní rýhy, které společně tvoří střelku (tlumí nárazy a zabraňují uklouznutí koně), kopytní rohovinu, nosný okraj a bílou čáru (ta je dobře vidět u koně s čerstvě vystrouhanými kopyty.
Ozuby
Ozuby jsou kovové hroty, které se mohou zašroubovat do podkovy. Kůň, který má v podkovách ozuby, nemůže příliš snadno uklouznout na mokrém, kluzkém povrchu.
Podkování
Pro podkování koně potřebujeme:
Ozuby jsou kovové hroty, které se mohou zašroubovat do podkovy. Kůň, který má v podkovách ozuby, nemůže příliš snadno uklouznout na mokrém, kluzkém povrchu.
Podkování
Pro podkování koně potřebujeme:
- podkovy
- kovářské hřebíky podkováky
- speciální nářadí a dobrého podkováře
Nejprve se musí uvolnit podkováky a stará podkova sejmout. Následovně se kopyto zkrátí, vystrouhá a upraví. Podkova se musí upravit tak, aby přesně dosedla na kopyto koně. Pro tuto úpravu se musí podkova rozžhavit a na kovadlině správně vytvarovat. Aby podkovář mohl podkovu dobře upevnit, potřebujeme k tomu šest až osm podkovářských hřebíků, tzv. Podkováků. Tyto podkováky se musí kladivem zakovat do kopytní rohoviny přesně v místě bílé čáry. Pokud by se podkovák zakoval hlouběji, mohl by proniknout do " živé" části kopyta, což by mělo za následek silné kulhání koně. Pokud je však podkovák zakován před bílou čáru, podkova špatně drží a kůň ji může velmi snadno ztratit. Špičky podkováků se musí po zakování opět objevit zhruba 2,5 cm nad nosným okrajem kopyta. Tyto vyčnívající špičky se až na malý kousíček uštípnou. Zbylý kousíček se ohne a zamáčkne do kopytní stěny.
Podkovy
Podkova nemá pouze funkci ochrannou, ale ve spoustě případech i funkci léčebnou. Kopyta mohou trpět různými rozštěpy či deformacemi a je nutné tyto napadené části často seřezávat. Speciálním vytvarováním podkovy se může koním často ulevit při chůzi či napomoct hojení. Obutí se také volí podle použití koně. Pro dostihové koně se volí podkovy lehké a hladké, kdežto pro pomalé tahouny se opatřují bytelné podkovy, které mohou vážit i přes jedno kilo.
Zdroj: Encyklopedie koně, Josée Hermsen a www stránky
Podkovy
Podkova nemá pouze funkci ochrannou, ale ve spoustě případech i funkci léčebnou. Kopyta mohou trpět různými rozštěpy či deformacemi a je nutné tyto napadené části často seřezávat. Speciálním vytvarováním podkovy se může koním často ulevit při chůzi či napomoct hojení. Obutí se také volí podle použití koně. Pro dostihové koně se volí podkovy lehké a hladké, kdežto pro pomalé tahouny se opatřují bytelné podkovy, které mohou vážit i přes jedno kilo.
Zdroj: Encyklopedie koně, Josée Hermsen a www stránky






Kikča
Spřáteluji jen tehdy:




Podkovy pro štěstí.. =)